Podle odborníků na psychologii může být neustálý oční kontakt známkou citového spojení, přitažlivosti nebo dokonce zastrašování.
Oční kontakt je jednou z nejsilnějších forem neverbální komunikace. Přímý oční kontakt může vyjadřovat širokou škálu emocí a sdělení, od upřímného zájmu až po výzvu. Pochopení významu tohoto gesta nám může pomoci lépe interpretovat naše každodenní interakce.
Podle psychologa specializujícího se na kognitivní neurobiologii existují různé typy pohledu, které vyjadřují různé emoce nebo záměry. Například upřený pohled bez mrknutí nebo odvrácení očí lze interpretovat jako snahu ovládnout situaci nebo označit své teritorium, což se často projevuje v situacích soupeření nebo napětí.
Kromě toho může oční kontakt vyvolat v našem těle fyziologické reakce. Když se díváme na někoho, kdo se nám líbí, náš mozek uvolňuje látky, jako je dopamin a fenyletylamin, které jsou spojovány s potěšením a zamilovaností.
Ne všem lidem je však oční kontakt příjemný. Lidé se sociální úzkostí nebo poruchami autistického spektra se mohou očnímu kontaktu vyhýbat kvůli nepříjemným pocitům nebo smyslovému přetížení, které jim způsobuje.
Je důležité mít na paměti, že význam očního kontaktu se může lišit v závislosti na kulturním kontextu. V některých kulturách je oční kontakt projevem úcty a ohleduplnosti, zatímco v jiných může být vnímán jako neuctivý nebo jako narušení osobního prostoru.
