Nejde o výchovu, naopak, za tímto reflexním jednáním může být něco znepokojivého; zjistěte o něm vše, co potřebujete vědět.
Co podle psychologie znamená neustále žádat o odpuštění?
Žádat o odpuštění je důležité, když uděláte chybu nebo někoho urazíte. Automatické omlouvání se, i když jste nic špatného neudělali, se však zdá jako nevýznamný čin, ale není tomu tak. Podle psychologie se za tímto reflexním jednáním, které dělá mnoho lidí, může skrývat něco znepokojivého.
Prosba o odpuštění: „Jedná se o důležitý společenský akt. Obvykle totiž svědčí o tom, že máme co do činění s empatickým a pokorným člověkem, který se nebojí přiznat chybu“. Autorka to spojuje s empatií, která zahrnuje uvědomění si toho, jak naše jednání ovlivňuje druhé. „Požádat o odpuštění, když někoho urazíme nebo uděláme chybu, je aktem emoční odpovědnosti.“
Požádat o odpuštění, když jste neudělali chybu, může mít několik významů.
Omluvit se za jakékoli drobné lidské chování nebo když se stane automatickou reakcí však není totéž. „Může to vypovídat více o naší nejistotě než o naší zdvořilosti“. „Protože pak to místo projevu skromnosti nebo empatie může být známkou něčeho hlubšího, například strachu z urážky, potřeby uznání nebo dokonce nízkého sebevědomí.“
Nadměrné omlouvání může navíc svědčit o nejistotě, strachu a nízkém sebevědomí. Odborník uvádí, že lidé „to nedělají z čirého soucitu, ale proto, že za jejich chováním se často skrývá nejistota nebo zkušenosti ze vztahů, v nichž se museli snažit ‚nepřekážet‘“.
Zvyk neustále se omlouvat může být získán v dětství.
Obvykle se tito lidé omlouvají za to, že se ozvali, ptali se, žádali o pomoc nebo dokonce jen za to, že byli přítomni. Toto chování může mít i jiné příčiny: „Nízké sebevědomí, přehnaná starostlivost nebo dokonce zvyk“.
Na druhou stranu psycholog zdůrazňuje, že v mnoha případech je tento vzorec naučený v dětství nebo v prostředí, kde se cenilo „chovat se slušně“, mlčet, dodržovat pravidla a nerušit ostatní. Takové zkušenosti posilují na jedné straně představu, že překážíme, a na druhé straně přesvědčení, že budeme milováni, jen když nebudeme překážet.
Abychom tento zvyk změnili, je třeba analyzovat, v jakých situacích a vztazích se projevuje .
Kromě toho je toto chování spojeno s častou kritikou, nerovnými vztahy nebo dynamikou v práci, kde má člověk pocit, že se musí neustále ospravedlňovat, aby byl přijat. „V takových případech vede čas k automatizaci chování“.
„Je důležité navštívit terapeuta, abychom pochopili, proč se tak chováme a jaký to má dopad na naše okolí, protože ne vždy je to pozitivní.“
Jak změnit zvyk žádat o odpuštění?
Dobrou zprávou je, že tento zvyk lze časem změnit. Psycholog navrhuje následující kroky:
- Zbavte se myšlenky, že je v pořádku neustále žádat o odpuštění.
- Zamyslete se a zeptejte se sami sebe, zda potřebujete požádat o odpuštění, než to uděláte, nebo až když se objeví impuls.
- Nahraďte slovo „promiň“ jinými, vhodnějšími výrazy, například „děkuji za trpělivost“ nebo „děkuji za váš čas“.
- Analyzujte, ve kterých situacích a vztazích se zvyk žádat o odpuštění objevuje, když to není nutné. Je důležité ho odhalit, abyste ho mohli změnit.
„Často se jedná o formu emoční obrany, kterou jsme si kdysi vytvořili, ale kterou už nepotřebujeme.“
