Jsou lidé, kteří mají dar slova a snadno komunikují, ale jsou i tací, kteří nemohou přestat mluvit z méně optimistických důvodů.
Jsou lidé, kteří dokážou vést rozhovor celé hodiny, snadno přeskakují z jednoho tématu na druhé a vyplňují trapné pauzy, aniž by ztratili klid. Tato vlastnost, která obvykle vyvolává sympatie nebo podráždění v závislosti na kontextu, souvisí s osobností více, než se běžně soudí. A ano, podle odborníků existují společné rysy těch, kteří nemlčí ani pod vodou.
Psychologové upozorňují, že zvyk příliš mluvit může souviset s vysokou extraverzí, jedním z pěti základních rysů osobnosti. Extroverti mají tendenci cítit se ve společenských situacích příjemněji a rádi se dělí o nápady, anekdoty nebo dokonce myšlenky bez cenzury. Často také neustále hledají uznání nebo lidský kontakt, což se promítá do nevyčerpatelného přílivu slov. Nejde však jen o extroverzi, protože některé studie naznačují, že je ovlivněna i úroveň úzkosti. Hodně mluvení může být nevědomou strategií, jak zmírnit vnitřní napětí nebo utišit nejistotu ve společenském prostředí. To znamená, že za bezuzdným žvaněním může být potřeba být vyslyšen nebo přijat.
Někdy hodně mluvit neznamená být extrovertní.
Zajímavé je, že ne každá upovídanost znamená otevřenou nebo sympatickou povahu. Někdy může nezkrotná upovídanost souviset s některými poruchami, jako je ADHD nebo bipolární porucha, u nichž jsou impulzivita a verbální hyperaktivita opakujícími se příznaky. Odborníci proto zdůrazňují, že je důležité sledovat, zda tento tok slov nenarušuje každodenní život, vztahy nebo profesní aktivity.
Pro ty, kteří žijí s velmi upovídanými lidmi, spočívá klíč k úspěchu v empatii a jasné komunikaci. Stanovení hranic respektujícím způsobem může pomoci předejít nedorozuměním a udržet rovnováhu ve vztazích. A pro ty, kteří se v tomto popisu chronické upovídanosti poznají, může být užitečné položit si tyto otázky: Zkuste si položit otázku: Naslouchám stejně často jako mluvím? Používám slova k navázání vztahu nebo k vyplnění pauzy? To, že hodně mluvíme, není samo o sobě nevýhoda, ale uvědomění si toho, jak komunikujeme, může zlepšit naše emocionální zdraví i osobní vztahy.
