Budování vysoce výkonných týmů dnes vyžaduje nejen intuici, ale také pochopení toho, co se děje v lidském mozku. Od chemie motivace až po řízení nevědomých předsudků – neurověda hraje stále důležitější roli v práci těch, kteří řídí talenty. Vědecké studie ukázaly, že společnosti, které tyto poznatky uplatňují, již dokázaly zvýšit svou produktivitu o 30 %.
Studie Stanfordovy univerzity zjistila, že společnosti, které uplatňují strategie založené na neurovědách, dokázaly zvýšit svou produktivitu o 30 % díky pozitivnímu vlivu častého uznání a lepší emoční pohody. Další výzkumy navíc ukazují, že pracovní prostředí, které upřednostňuje pohodu, snižuje fluktuaci a absenci o 25 % a zvyšuje ziskovost o 21 %.
Hluboké porozumění lidskému mozku již není pouze vědeckým tématem a stalo se konkurenční výhodou ve firemním světě. Ve stále složitějším a měnícím se pracovním prostředí se personální oddělení spoléhají na neurobiologii jako na klíčový nástroj pro vedení, motivaci a budování vysoce výkonných týmů.
Neurobiologie, tradičně spojovaná s medicínou, se aktivně zavádí do organizací, aby mimo jiné vysvětlila, proč se bráníme změnám, co aktivuje naši motivaci nebo jak může stres během několika týdnů zničit to, co jsme roky budovali. Nabízí také konkrétní nástroje, jak tyto neviditelné mechanismy ovlivnit.
Každé rozhodnutí, které v práci činíme, je formováno hlubokými emocionálními procesy.
Každé rozhodnutí, které v práci učiníme – od přijetí nové výzvy po důvěru vedoucímu – je formováno hlubokými emočními procesy, často nevědomě. Mozek kombinuje vzpomínky, vjemy a emoce, aby dospěl k závěru, a tato kombinace může přispět k cílům organizace, nebo jim naopak bránit, pokud ji necháme bez kontroly.
Proto vedoucí pracovníci, kteří rozumí neurobiologii, už nemluví jen o „klimatu“ nebo „motivaci“: aktivně pracují na vytváření bezpečného prostředí, podporují pozitivní emoce a rozvíjejí pracovní procesy, které stimulují produkci dopaminu – neurotransmiteru zodpovědného za pocity odměny – namísto aktivace kortizolu, stresového hormonu.
„V tomto novém paradigmatu nejsou časté uznání, skutečná empatie a příležitosti k neustálému učení gesty dobré vůle, ale vědeckými strategiemi pro budování produktivnějších, kreativnějších a loajálnějších týmů.“
V tomto novém paradigmatu nejsou časté uznání, upřímná empatie a neustálé příležitosti k učení gesty dobré vůle, ale vědeckými strategiemi pro budování produktivnějších, kreativnějších a loajálnějších týmů. Podle Stanfordovy univerzity může časté získávání pozitivní zpětné vazby zvýšit produktivitu zaměstnanců o 30 %. A podle společnosti Gallup organizace, které investují do emoční pohody, zlepšují udržení talentů o 25 %.
Také nábor zaměstnanců prochází přehodnocením. Nevědomé předsudky zkreslují vnímání kandidátů, což často vede ke špatným rozhodnutím. Neurověda v kombinaci s nástroji umělé inteligence nyní umožňuje objektivnější, rozmanitější a spravedlivější procesy.
Přehodnocení konceptu vedení
V současné době dochází k přehodnocení pojmu efektivního vedení: již nestačí pouze řídit úkoly. Je třeba řídit emoce. Díky zrcadlovým neuronům víme, že empatický vedoucí nejen zlepšuje atmosféru, ale také zvyšuje angažovanost a soudržnost týmu. Firmy, které si to uvědomují, dosahují nejen lepších výsledků. Dosahují také něčeho mnohem hůře měřitelného, ale zásadního: týmů, které chtějí zůstat.
Protože v konečném důsledku není řízení talentů otázkou zdrojů. Je to záležitost dobře řízených myslí a srdcí.
