Tento návyk nevyžaduje akademické vzdělání ani vynikající úspěchy a přímo ovlivňuje kognitivní funkce.
Je obtížné určit, kdo patří do skupiny nejchytřejších lidí. Faktem je, že inteligence není monolitická jednotka a neměří se pouze číslem na stupnici. Stále více výzkumů poukazuje na dynamický a sociální přístup, v němž jsou emocionální a interpersonální aspekty stejně důležité jako logické a technické. V tomto duchu se v průzkumu zveřejněném na platformě Quora shromáždilo více než sto odpovědí lidí, kteří identifikovali návyky, jež podle jejich zkušeností souvisejí s inteligencí.
Je zajímavé, že mnohé odpovědi se shodovaly: mnoho odpovědí poukazovalo na řadu opakujících se vlastností, které jsou i vědeckou komunitou uznávány jako ukazatele vysokých kognitivních a emočních schopností.
Jaký návyk spojuje nejchytřejší lidi a odlišuje je od ostatních?
Jedním z nejpozoruhodnějších rysů, které uživatelé Quory uváděli, byl zvyk, který je sice zdánlivě jednoduchý, ale vyžaduje vysokou míru duševního úsilí:
A není na něm nic složitého. Každý, kdo s tímto tvrzením nesouhlasí, nechápe, jak svět funguje. A ano, zvyk častého čtení je spojen s řadou intelektuálních výhod.
Ale nejde jen o konzumaci informací, je to praxe, která zahrnuje interpretaci, reflexi a hluboké zpracování.
Níže je uvedena řada kognitivních výhod spojených s pravidelným čtením:
- Zlepšení paměti a porozumění: stimuluje hipokampus, oblast mozku spojenou s učením.
- Rozvoj empatie: čtení beletrie zlepšuje teorii mysli, což je schopnost porozumět myšlenkám a emocím druhých.
- Rychlost řeči: rozšiřuje slovní zásobu a posiluje komunikační schopnosti.
Podle údajů shromážděných společností Global English Editing, čtení aktivuje oblasti mozku spojené s rozhodováním, sebereflexí a emočním porozuměním. Pomáhá také udržovat stabilní duševní funkce v průběhu času a zpomaluje příznaky úbytku kognitivních funkcí.
Jak čtení ovlivňuje emoce a sociální vztahy?
Nejde samozřejmě jen o porozumění složitým textům. Čtení zahrnuje také schopnost vžít se do situace druhých, představit si různé kontexty a udržet si emocionální vztah k postavám nebo situacím. Toto cvičení pomáhá rozvíjet sociální dovednosti, které úzce souvisejí s interpersonální inteligencí.
Experiment ukázal, že lidé, kteří čtou beletrii, dosahují lepších výsledků v testech rozpoznávání emocí z výrazu tváře. Tato schopnost interpretovat emoce je klíčovou dovedností v profesním i osobním životě a je obvykle vlastní chytřejším lidem.
Dlouhodobé účinky četby na mozek a duševní schopnosti
Výzkum provedený na Emory University ukázal, že účinky četby přetrvávají ještě několik dní po dočtení knihy. Přetrvávající aktivita mozku byla zjištěna v oblastech souvisejících se čtením a symbolickým myšlením. Tento jev je znám jako „stínová aktivita“ a podporuje hypotézu, že čtení není pasivní činností, ale formou tréninku mozku.
Studie využívající funkční magnetickou rezonanci zjistila, že jednoduché popisné věty aktivují hluboké oblasti mozku, což potvrzuje, že i krátké texty mohou vyvolat komplexní kognitivní reakce.
I když někteří lidé mohou přečíst více knih za rok než jiní, pro odborníky je důležitá pravidelnost této činnosti. Každodenní četba, a to i krátkých textů, může mít významný vliv. Není nutné se vždy uchylovat k hutným románům nebo odborným esejům: přínos lze pozorovat i u krátkých příběhů, článků, básní nebo kronik.
Na závěr uvádíme několik dalších oblastí, v nichž četba prokazuje svou hodnotu:
- Rozhodování: zlepšuje schopnost vyhodnocovat alternativy a předvídat důsledky.
- Sebereflexe: podporuje introspektivní pohled, který umožňuje identifikovat chyby a poučit se z nich.
- Osobní rozvoj: aktivuje oblasti mozku spojené s autobiografickou pamětí a pocitem vlastního já.
