Neuropsycholog popsal klíčovou roli melodií při zlepšování paměti a koncentrace.
Neuropsycholog tvrdí, že poslech melodií může zlepšit pozornost, zvýšit schopnost učení a podpořit duševní rovnováhu.
Doktor, vysvětlil, jak hudba působí na různé oblasti lidského mozku.
Když lidé poslouchají hudbu, i když se na ni plně nesoustředí, aktivuje se několik oblastí mozku současně: Hudba aktivuje mnoho oblastí našeho mozku najednou, takže má velmi silný vliv na naši intelektuální výkonnost a paměť.
Lékařka podrobněji popsala význam limbického systému, protože hudba ovlivňuje nejen sluchovou kůru a oblasti související s pamětí a řečí, ale také emoční část mozku, kde se nacházejí struktury jako amygdala a prefrontální kůra.
Sdílení hudebních vlivů mezi rodiči posiluje mezigenerační vazby a obohacuje hudební identitu dětí, zdůraznil odborník na neuropsychologii.
Když posloucháme hudbu, dochází v našem mozku k jakési symfonii aktivit, která aktivuje výměnu mezi pravou a levou hemisférou.
Ve svých výkladech zdůraznila roli corpus callosum, struktury vláken spojujících obě mozkové hemisféry, která se při hudebním prožitku silně aktivuje. Kromě toho vysvětlila, že způsob, jakým se hudba poslouchá, může mít zásadní význam. Zatímco někteří lidé dávají přednost aktivnímu poslechu hudby vsedě a užívají si ji, jiní ji používají jako doprovod při každodenních činnostech.
Takový příležitostný poslech má také vliv na paměť, zejména pokud je určitá hudba spojena s klíčovými okamžiky, což se nazývá kontextuální poslech.
Odborník zmínil styl hudby, který získává na popularitě a je obzvláště užitečný pro učení a paměť:„lo-fi“. Tento typ hudby, který se vyznačuje nízkou kvalitou zvuku a pomalým tempem (60 až 70 úderů za minutu), podporuje koncentraci a zapamatování informací.
Podle neuropsychologa je tato „drsná a opakující se“ hudba účinná pro zapamatování, aniž by rozptylovala fonologickou smyčku, tedy tu část mozku, která si pamatuje slova.
Pokud poskytneme další kulturní kontext, hudba, kterou posloucháme jako teenageři, i hudba, které jsme vystaveni jako mladí dospělí, je nedílnou součástí naší identity. Citovala studii, podle které se lidé učí hudbu nejintenzivněji mezi 14 a 29 lety. Tato hudba do značné míry určuje celoživotní hudební preference.
Stejně významný je i hudební vliv našich rodičů, což poukazuje na mezigenerační interakci v hudebním vkusu.
