Věda potvrzuje výhody každodenní praxe, která mnoha lidem připadá zvláštní, od kognitivního rozvoje až po lepší rozhodování.
Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není mluvení nahlas pro sebe známkou nevyrovnanosti, ale funkční strategií, která může posílit řadu duševních schopností. Dokládají to nejnovější výzkumy, které potvrzují přínosy tohoto chování, jež stále více uznává i psychologie.
Co podle psychologie znamená mluvit sám se sebou nahlas?
Podle vědeckých studií tato forma sebevyjádření pomáhá zlepšovat paměť. Studie zaznamenaly, že ti, kteří vyslovují názvy předmětů, je identifikují rychleji než ti, kteří je hledají mlčky.
Užitečnost tohoto prostředku se neomezuje jen na dospělé; v raném věku, například v batolecím, děti často mluví samy k sobě, aby si zorganizovaly své činnosti, například oblékání nebo zavazování tkaniček. V takových chvílích slouží samomluva jako vnitřní průvodce, který podporuje samostatnost a učení.
Kromě zlepšení paměti umožňuje verbalizace myšlenek uspořádat myšlenky, činit jasnější rozhodnutí a efektivně řešit problémy, a je užitečným způsobem, jak posílit pozornost kombinací sluchových a verbálních dovedností. Stejně tak mluvení o sobě ve třetí osobě může snížit stres a zvýšit sebevědomí.
