Přeskočit na obsah

7 frází, které prozrazují nedostatek komunikačních dovedností v každodenní konverzaci

Malá změna ve způsobu, jakým mluvíme, může mít velký vliv na naše vztahy s lidmi kolem nás.

Upřímně řečeno, všichni jsme si někdy v rozhovoru šlápli na hrábě. Řekneme něco bez rozmyslu, použijeme nevhodný tón nebo prostě špatně pochopíme situaci. Některým lidem se to však stává mnohem častěji, než by si přáli.

A nemusí jít nutně o špatné nebo zlomyslné lidi. Často si jen neuvědomují, jaký dopad jejich slova mají. Věnování pozornosti určitým frázím tak může být signálem k pochopení a zlepšení naší komunikace.

7 frází, které prozrazují nedostatek komunikačních dovedností v každodenní konverzaci

1. „Jsem jen upřímný.“

Tato věta obvykle přichází hned poté, co jste řekli něco ostrého nebo zbytečného. Upřímnost je důležitá, ale je k ničemu, pokud ji používáte k tomu, abyste ublížili. Lidé s dobrými komunikačními dovednostmi vědí, jak říkat pravdu, aniž by ponižovali druhé.

2. „Ty bys to nepochopil.“

Nic neukončí konverzaci tak rychle jako tato věta. Zní elitářsky a výlučně, jako by druhá osoba nebyla na vaší intelektuální nebo emocionální úrovni. Místo aby vás sblížila, odpuzuje.

3. „Jak chceš.“

Může se zdát neškodná, ale je v ní cítit neochota nebo pohrdání, které snadno zachytíte. Vzbuzuje to dojem, že na konverzaci už nezáleží a že druhá osoba ztrácí čas. Jedná se o rychlý způsob, jak se od konverzace odpojit, aniž byste ji museli fyzicky opustit.

7 frází, které prozrazují nedostatek komunikačních dovedností v každodenní konverzaci

4. „To je hloupost.“

Přímé vyvracení názoru nebo myšlenky druhé osoby málokdy končí dobře. Tato věta vytváří napětí, ponižuje a blokuje jakoukoli snahu o vzájemné pochopení.

5. „Uklidni se.“

Je zajímavé, že se nikdo neuklidní, když slyší tuto větu. Naopak, zní urážlivě a může v dotazovaném vyvolat pocit, že přehání. Je lepší pozorně naslouchat nebo se zeptat: „Co tě trápí?“.

6. „To není můj problém.“

To může být pravda, ale říci to kategoricky ukazuje na chlad a nedostatek empatie. Ve společenském nebo profesním prostředí se projevení alespoň minimální ochoty pomoci hodně vyplatí.

7. „Takový už prostě jsem.“

Tato věta zní jako výmluva, proč se nezměnit a nezlepšit. Sociálně inteligentní lidé chápou, že každý má potenciál růst a že trochu se přizpůsobit ostatním není falešné, ale uctivé.

Nejde o to bázlivě vážit každé slovo, jde o to mluvit s větším vědomím.