Odborník uvádí řadu chování a jednání specifických pro daný věk, které mohou naznačovat vysoké schopnosti dítěte.
Rozpoznat vysoké schopnosti v dětství není vždy snadné. Některé znaky však mohou rodinám pomoci rozpoznat je již v nejranější fázi. Prozradil to psycholog a odborník na rodičovství , který sestavil řadu společných znaků, jež jsou vlastní mnoha dětem s vysokými intelektovými schopnostmi.
„Mnohé z neobvyklých rysů, které jejich děti vykazují, byly patrné již dlouho před stanovením diagnózy, někdy téměř od narození,“ poznamenává psycholog. Postupem času si podle něj některé rodiny uvědomí, že určité chování, které se zpočátku mohlo zdát jako anekdotické nebo dokonce problematické, souvisí s kognitivním vývojem.
Mnoho rodin dětí s AAKC se často shoduje na tom, že mnohé z neobvyklých rysů, které jejich děti vykazují, byly patrné již dlouhou dobu, někdy téměř od narození. Mezinárodní příručka nadání uvádí některé z těchto rysů tak, jak se objevují během vývoje. Já vám povím o některých z těch důležitějších.
Jedním z klíčových bodů analýzy je sledování vývoje těchto rysů v průběhu růstu dítěte. Napříkladmezi 0. a 2. rokem věku tyto děti často trpí kolikami, špatně spí a vykazují časné svalové napětí. Častý je také zrychlený motorický vývoj a časný nástup chůze před jedním rokem věku. V oblasti verbální se u mnoha z nich projevuje časný nástup řeči, kdy vyslovují slova zřetelně a přesně.
Jak rostou, mezi druhým a třetím rokem věku se některé děti naučí samostatně číst a psát bez formální výuky. V této fázi se jejich slovní zásoba výrazně rozšiřuje, i když se u nich mohou vyskytnout i období němoty, což může být pro rodiče a učitele matoucí.
Mezi 3. a 4. rokem se podle odborníka objevuje bujná fantazie a překvapivé množství kreativity. „Přitahuje pozornost jejich zvědavost, která je v tomto věku prostě nezkrotná,“ poznamenává psycholog. V tomto období se také často objevují imaginární kamarádi, kteří jim slouží jako prostředek k emočnímu zpracování všeho, co objeví.
Od 4. až 5. roku života projevuje mnoho dětí raný zájem o abstraktní otázky, jako je plynutí času, smysl života a dokonce i smrt. Kladou si jiné otázky než většina dětí jejich věku. A ve školním věku, zejména od 6 do 9 let, se rozdíly se spolužáky obvykle prohlubují. Ve třídě tyto děti vynikají svou mimořádnou zvídavostí, neustálou touhou po informacích a sklonem klást obtížné, hluboké, a dokonce i nepříjemné otázky.
Dalším společným rysem je sklon k přeskakování kroků v učení, perfekcionismus při plnění úkolů a upřednostňování ústního projevu před písemným. Vyznačují se také bohatou představivostí, vysokou emoční citlivostí a sklonem k frustraci nebo nudě ve školním prostředí, zejména pokud se necítí být stimulováni.
Tyto rysy mohou sloužit jako referenční bod, trvá na tom, že „každé nadané dítě má svůj vlastní individuální profil“. Proto zdůrazňuje důležitost správné identifikace, a to nejen pro rozvoj jejich silných stránek, ale také pro předcházení možným potížím v důsledku nepochopení jejich specifických potřeb.
