Jak se vypořádat s bolestí
Rozchod je symbolem začátku nové životní kapitoly, ale uzavření té předchozí může být obtížné. Psycholog nám poradí, jak to úspěšně zvládnout.
Judith Marchová, psycholožka a specialistka na párové vztahy.
Uzavírání a otevírání životních kapitol není snadné a jako v každé etapě našeho života někteří lidé odcházejí a jiní zůstávají. Proces truchlení neprobíhá jen tehdy, když nám zemře někdo blízký; když se rozpadá milostný vztah, musíme si jím projít také.
Abychom to zvládli co nejzdravěji, je zapotřebí doprovázení, a zde se opět stává důležitou postava psychologa. Psycholog a psychoterapeut, prozradí, jak se s rozchodem vyrovnat a úspěšně ho překonat.
Rozpady vztahů
Závěrečné kapitoly
Jakými fázemi obvykle procházíme po rozchodu?
Po rozpadu vztahu procházíme různými fázemi, i když ne vždy v lineárním pořadí. Nejprve přichází fáze šoku, emocionálního otřesu. Pak obvykle následuje fáze popírání, kdy je těžké si uvědomit, co se stalo. Později se objevují emoce, jako je smutek a hněv, které je důležité nepotlačovat, protože jsou přirozenou součástí smutku. Nakonec nastává fáze přijetí, kdy si člověk uvědomí, že vztah skončil, a začne obracet list. Celá tato cesta tvoří proces truchlení.
Tyto fáze probíhají stejně, ať už jsme odešli, nebo jsme byli opuštěni?
Ačkoli se obecně soudí, že ten, kdo dostal kopačky, trpí více, není tomu tak vždy. Lidé, kteří se rozhodnou ukončit vztah, se také potýkají se silnými emocemi, zejména s pocitem viny, který je v takových případech velmi častý. K tomu dochází zejména v dlouhodobých vztazích s hlubokými vazbami. V obou případech je bolest skutečná a značná.
Jaké strategie doporučujete pro zvládnutí počátečního šoku?
Ve fázi šoku se obvykle objevuje separační úzkost. Je důležité mít podpůrnou síť; procházet touto fází o samotě je ještě obtížnější. Doporučuji vytvořit si bezpečné prostředí s lidmi, kteří nás podpoří. Je také vhodné vytvořit si odstup, často označovaný jako „nulový kontakt“, abyste mohli zpracovat emoce a neotvírali staré rány tím, že budete s bývalým partnerem nadále komunikovat.
Co si myslíte o nulovém kontaktu?
Je to velmi užitečný a v mnoha případech nezbytný nástroj k uzdravení. Udržování kontaktu často vyvolává bolestné vzpomínky a brání procesu truchlení. Nulový kontakt znamená nejen vyhýbat se setkávání s dotyčnou osobou, ale také se nedívat na její sociální média nebo nevyhledávat informace prostřednictvím třetích stran. Samozřejmě existují situace, kdy úplný odstup není možný, například když máte společné děti, finanční nebo pracovní záležitosti. V takových případech doporučuji udržovat přátelský vztah, omezit ho pouze na to nejnutnější a vyhnout se jakémukoli citovému zapojení.
Hrozí při nulovém kontaktu riziko idealizace nebo démonizace bývalého partnera?
Ano. Když přestaneme komunikovat, může dojít k „syndromu stažení“, který způsobí, že si budeme idealizovat pozitivní a minimalizovat negativní aspekty vztahu. Proti tomu doporučuji praktická cvičení, jako je sestavování seznamů prožitých negativních situací, což pomáhá emoční paměti znovu získat objektivitu. Na druhé straně někteří lidé zažívají vztek nebo extrémní zášť. V takových případech je zásadní pracovat na odpuštění, aby nedošlo k zablokování pokroku v procesu truchlení.
Muži mohou prodlužovat své utrpení tím, že se nespojí s ostatními nebo nevědí, jak správně zvládat své pocity.
Prožívají muži a ženy tento proces odlišně?
Podle různých studií mají ženy tendenci prožívat intenzivnější emoce, ale zármutek prožívají rychleji. Muži bývají méně emočně vzdělaní, takže mohou prodlužovat své utrpení tím, že se nedokážou spojit nebo nezvládají své pocity.
Jakých chyb se během rozchodu často dopouštíme?
Jednou z nejčastějších je chovat si iluze o obnovení vztahu a doufat, že se bývalý partner vrátí. Taková očekávání zbytečně prodlužují utrpení a brání vám otevřít se novému vztahu. Další chybou je snaha vnutit si přátelství, když city ještě nevyprchaly, což může zmást a oddálit proces překonání rozchodu. Nevyřešené problémy a nedostatečná komunikace během rozchodu navíc brání uzavření citového kruhu a způsobují, že v podvědomí zůstává pocit viny nebo nevyřešené problémy.
Někteří lidé se po rozchodu rychle vrhají do nového vztahu. Jak si tuto reakci vykládáte vy?
Každý člověk prožívá smutek jinak. Neexistuje žádný univerzálně „správný“ čas. Je důležité, aby nový vztah nebyl způsobem, jak utéct před bolestí, strachem ze samoty nebo nedokončeným smutkem. Někteří lidé potřebují šest měsíců, jiní mnohem déle. Pokud má někdo pocit, že se sám nedokáže posunout dál, doporučuje se navštívit terapeuta, aby s ním prošel zablokovanými fázemi.
Je důležité se ujistit, že neexistují žádná skrytá očekávání obnovení vztahu.
Je možné zůstat s bývalým partnerem v přátelském vztahu?
To závisí na mnoha faktorech. Vždy se ptám, proč chce dotyčný udržet přátelství, kolik času uplynulo od rozchodu a jak to může ovlivnit budoucí vztahy. Pokud se jednalo o zdravý vztah založený na respektu a dobré komunikaci, pak je to při jasně stanovených hranicích možné. V případě toxického vztahu to však důrazně nedoporučuji. Je také důležité se ujistit, že v pozadí není touha po obnovení vztahu, která by vám mohla bránit v otevření se novému vztahu.
Jak se vypořádáváte s citovými rozchody a touhou po obnovení vztahu?
Ty jsou velmi časté. Mnoho lidí si uvědomuje, že by neměli obnovit vztah, ale zažívají velmi silné nutkání podobné abstinenčnímu syndromu. Láska se může chovat jako závislost. V takových případech doporučuji techniky odvedení pozornosti: místo kontaktu s bývalým partnerem zavolejte příteli, věnujte se jiné činnosti, vyhledejte podporu zvenčí. Citovou závislost je třeba považovat za vážný problém a v případě potřeby ji léčit s pomocí terapeuta.
Existují také lidé, kteří se po rozchodu cítí překvapivě dobře. Jak se to dá vysvětlit?
Existují případy, kdy je rozchod po mnoha letech společného života výsledkem pečlivě zvažovaného a vyjednaného rozhodnutí. Pokud oba lidé udržovali zralý citový vztah a vzájemně se respektovali, mohou se rozejít v klidu a na prvním místě je pro ně blaho toho druhého. Takové rozchody jsou však vzácné. Ve většině případů dochází ke konfliktům, nedostatku komunikace nebo náhlému rozchodu, například z důvodu nevěry, a pak je proces obtížnější a bolestivější.
