Běžným chováním je myšlení, které snižuje sebevědomí, snižuje pracovní výkonnost nebo minimalizuje potenciál člověka.
Nešťastný člověk je ten, kdo neustále pociťuje pocit nespokojenosti.
Štěstí je jedním z cílů, o který většina lidí usiluje po celý svůj život. V dnešní době je to ústřední téma úvah a diskusí ve veřejné i soukromé sféře.
Podle informací je štěstí „nálada, kterou prožívá člověk, který něco má, a také uspokojení, pocit pohody a spokojenosti“. Podle odborníků existují fráze, které mohou svědčit o tom, že člověk není spokojený se svým životem.
Běžným chováním je přítomnost myšlenek, které snižují sebevědomí, produktivitu nebo minimalizují potenciál lidí.
Jedním z těchto odborníků je Preston Ni, profesor, soukromý trenér a autor knih „Communication success with four personality types“ a „How to communicate effectively and handle difficult people“. Tento odborník publikoval článek v časopise „Psychology Today“, ve kterém odhalil pět frází nebo myšlenek, které obvykle vyslovují nešťastní lidé.
První chování jsou myšlenky, které snižují sebevědomí, produktivitu nebo minimalizují potenciál lidí. Toto chování je doprovázeno následujícími frázemi. „Nejsem dost dobrý…“, „Nemůžu…“, „Necítím se sebejistě…“, „Nemám to, co je potřeba…“ a „Selžu…“.
Další myšlenkou je domnívat se, že bylo něco uděláno špatně, předpokládat negativní scénáře. To je jedna z nejčastějších forem negativního myšlení. Nešťastní lidé mají ve zvyku dívat se na sklenici jako na poloprázdnou.
„To, jak se rozhodnete přistupovat ke svým okolnostem, činí zkušenost pozitivní nebo negativní. Tato volba vás může okamžitě učinit silnějšími nebo slabšími, šťastnějšími nebo smutnějšími, silnějšími nebo zranitelnějšími,“ vysvětluje odborník.
Dalším velmi častým přístupem u lidí, kteří se ve svém životě necítí šťastní, je srovnávání svého života s životy ostatních a pocit neštěstí z toho, že nedosáhli toho, čeho dosáhli ostatní, například že si nekoupili dům nebo nenašli partnera. Nejčastější fráze charakterizující takové chování: „Proč se všem daří a mně ne?“, „Podívej, čeho on dosáhl, a já jsem pořád na stejném místě“, „On je vždycky šťastný, nevím, jak to dokáže“ a „Ona je mnohem hezčí než já“.
Lidé se často chovají nebo mluví tak, že dávají najevo svou nespokojenost se životem.
Dalším poměrně častým chováním je zaměření se na minulost, které brání člověku v tom, aby se posunul dál. Profesor poukázal na to, že je třeba se poučit z minulosti, ale nezaměřovat se na chyby, které byly v minulosti učiněny.
Poslední věta, kterou často říkají lidé, kteří se cítí nešťastní, je: „Vždycky mě nutí, abych se cítil špatně, ať dělám cokoli.“ Tato slova předávají moc nad situací jinému člověku, což odráží negativní přístup k složitým lidem.
Na závěr odborník dospěl k závěru, že všichni lidé někdy v životě zažívají negativní myšlenky, ale důležité je, jak se s tímto přístupem k určitým událostem vyrovnávají.
