Typ používaného jazyka a chování lidí napovídá o jejich úrovni inteligence a jejich sklonu k získávání nových poznatků a učení.
Způsob řeči lidí o nich vypovídá mnohem více, než se obvykle myslí. Psychologové proto určili sedm frází, které v každodenní řeči používají pouze lidé s nízkým IQ. I když samozřejmě každý člověk občas v komunikaci chybuje, volí špatná slova nebo pronese nešťastnou poznámku.
Někteří lidé se v jedné nebo více z těchto frází poznají a mohou být dokonce schopni identifikovat, kdo je často používá, a tedy být schopni určit, zda osoba, se kterou hovoří, má nízké IQ. Psychologie nabízí vodítka, jak lépe porozumět komunikačním schopnostem osoby, se kterou hovoří, spíše než ji soudit, protože jazyk je jen malou součástí osobnosti.
„Nerad čtu.“ „Nerad čtu,“ odpověděl jsem.
Znalosti rozšiřují chápání světa, a knihy jsou důležitým zdrojem jejich získávání. Podle psychologů mají lidé, kteří říkají „nerad čtu“, tendenci projevovat menší zájem o čtení, což může souviset s nižším IQ.
Tento zvyk není jen upřednostňováním jiných formátů, ale spíše odporem k činnostem, které podporují intelektuální rozvoj. Nečtení omezuje kritické myšlení a kognitivní růst. Proto může tento projev poskytnout vodítko o úrovni inteligence dané osoby.
„Necítím se na to, abych…“
Často se setkáváme s odpověďmi typu„Necítím se na to“, když je navrhován nějaký nápad nebo je žádána pomoc. Toto vyjádření obvykle odráží neochotu vyvinout intelektuální úsilí.
Častým příkladem je odmítnutí účasti na vzdělávacích aktivitách nebo aktivitách profesního rozvoje, jako jsou semináře, pod záminkou, že jsou nudné. I když ne všechny přednášky mohou být zajímavé, představují příležitost k získání nových znalostí. Opakování tohoto postoje může omezit otevřenost vůči učení a podle psychologických výzkumů souvisí s nižším IQ.
„Takový je prostě život.“
Odpověď „tak to prostě je“ v hlubokém rozhovoru obvykle odráží nedostatek zvědavosti. Tento výraz naznačuje nezájem o zkoumání nových pohledů nebo snahu o širší pochopení.
Schopnost klást otázky okolí, například zpochybňování každodenních jevů, je klíčem k poznání a kreativitě. Kreativita se rodí ze zpochybňování reality a navrhování nových možností.
„Nesnáším změny.“
Změna, i když je obtížná, je nezbytná pro osobní růst. Avšak ti, kteří často říkají „nesnáším změny“, mohou mít potíže s adaptací.
Studie Illinoiské univerzity ukazuje, že lidé s vyšším IQ mají tendenci být v neočekávaných situacích flexibilnější, zatímco ti s nižším IQ mají s adaptací větší potíže.
„Mám vždycky pravdu.“
Běžně se setkáváme s lidmi, kteří nikdy nepřiznají, že se mýlí, a vytrvale opakují: „Já mám vždycky pravdu“. Toto chování může kromě tvrdohlavosti odrážet i nízké IQ. Zastávání tohoto postoje znamená nedostatek kritického myšlení a neochotu přijímat informace, které jsou v rozporu s vaším přesvědčením.
Ti, kdo tuto větu používají, mohou spíše než tvrdohlavost projevovat kognitivní omezení.
„Nepotřebuji pomoc.“
Fráze „Nepotřebuji pomoc“ může být paradoxně známkou potřeby. Tento výrok často odráží potíže s rozpoznáním vlastních omezení nebo strach z toho, že budeme vypadat slabí, což může souviset s nízkou emoční inteligencí.
Když někdo tímto způsobem trvá na své nezávislosti , nejenže tím projevuje samostatnost, ale také odhaluje aspekty své emoční a kognitivní inteligence.
„Mohou za to ostatní.“
Tendence vždy obviňovat druhé může být známkou nízké IQ. Přebírání odpovědnosti zahrnuje sebeuvědomění, což je klíčový prvek emoční inteligence. Sebeuvědomění je schopnost distancovat se od emocí a myšlenek, aby bylo možné se objektivně zhodnotit.
