Zvyk, který je podle AI charakteristický pro méně inteligentní lidi .
Lidská inteligence je složitá a mnohostranná vlastnost, která je ovlivněna genetickými faktory, faktory prostředí a chování. Určité chování však může být spojeno s nižší úrovní inteligence.
Analýza pomocí modelů umělé inteligence vycvičených k identifikaci vzorců chování a jazyka v tisících vědeckých publikací odhalila opakující se zvyk u lidí s nižší inteligencí. ChatGPT zpracoval recenzované výzkumy, jako je práce Dunninga a Kruegera (1999) o předsudcích při přeceňování schopností a výzkum Carol Dweckové (2006) o růstovém myšlení, a dospěl k závěru, že vyhýbání se intelektuálním výzvám a odpor k neustálému učení jsou konzistentními znaky nízkého kognitivního rozvoje.
Vyhýbání se výzvám a odpor k učení: varovný signál
Vyhýbání se psychicky náročným situacím je chování, které může omezovat intelektuální rozvoj. Podle psycholožky Carol Dweckové, autorky knihyThinking: The New Psychology of Success (Myšlení: Nová psychologie úspěchu), lidé s „fixním myšlením“ věří, že inteligence je pevně daná vlastnost, což je nutí vyhýbat se výzvám ze strachu z neúspěchu. Naproti tomu lidé s„růstovým myšlením“ považují výzvy za příležitost k učení a zlepšování. Tento rozdíl v přístupu k učení může významně ovlivnit intelektuální rozvoj jedince.
Dunningův-Kroegerův efekt: přeceňování vlastních schopností
Dalším souvisejícím jevem je Dunning-Krugerův efekt, kognitivní zkreslení, při kterém mají lidé s postižením tendenci přeceňovat své schopnosti. Tento efekt popsali v roce 1999 psychologové David Dunning a Justin Kroeger, kteří zjistili, že lidé s nízkými výsledky v oblastech, jako je logika a gramatika, se často domnívají, že jejich výkony jsou nadprůměrné. Toto přeceňování může lidem bránit v tom, aby si uvědomili svá vlastní omezení, a bránit tak učení a osobnímu růstu.
Další návyky, které mohou ovlivnit inteligenci
Kromě vyhýbání se výzvám a přeceňování svých schopností existují i další návyky, které mohou být spojeny s nižší inteligencí:
- Neustálý multitasking: provádění několika úkolů najednou může snížit efektivitu a ovlivnit krátkodobou paměť.
- Nedostatek zvědavosti: nedostatek zájmu o učení se novým věcem může omezit intelektuální rozvoj.
- Časté odkládání : odkládání důležitých úkolů může naznačovat potíže s řízením času a rozhodováním.
- Nadměrný příjem cukru: strava s vysokým obsahem cukru může negativně ovlivnit paměť a schopnost učení.
