Studie ukázala, že určité frekvence mozkových vln umožňují předvídat události dříve, než se stanou, a zlepšují tak rychlost myšlení a rozhodování.
Mozek používá vlny alfa a beta k předvídání toho, co se stane.
Schopnost mozku předvídat budoucí události je ústředním tématem současného vědeckého výzkumu a odhaluje vnitřní mechanismy, které lidem umožňují orientovat se v čase a aktivně reagovat na výzvy prostředí.
Nedávná studie publikovaná Institutem Maxe Plancka pro empirickou estetiku zkoumala, jak určité mozkové rytmy dokáží předvídat budoucí události.
Tato práce byla provedena ve spolupráci s Institutem Ernsta Strungmanna pro neurobiologii a Goetheho univerzitou ve Frankfurtu a přináší inovativní poznatky o předvídání mozku.
Tři oblasti mozku se aktivují předtím, než dojde k nějaké události.
Studie poskytuje podrobné informace o tom, jak mozek využívá alfa a betarytmy k předvídání načasování budoucích událostí.
Klíčovou roli v tomto procesu předvídání hrají mozkové vlny v pásmu alfa, které oscilují mezi sedmi a dvanácti hertzy, a vlny beta, které oscilují mezi patnácti a třiceti hertzy.
Podle studie intenzita těchto oscilací přímo souvisí s předvídatelností události: čím je událost předvídatelnější, tím jsou oscilace silnější, což mozku umožňuje efektivněji a rychleji reagovat.
Mozek předvídá, co se stane, ještě předtím, než se rozhodne, jak bude jednat.
Použití magnetoencefalografie (MEG) umožnilo vědcům lokalizovat tři kritické oblasti mozku: zadní temenní kůru, zadní střední spánkový gyrus a senzomotorickou kůru.
Zadní temenní kůra funguje jako klíčové centrum pro motorický trénink a řízení času, zatímco zadní střední spánkový gyrus je nezbytný pro časové zpracování událostí.
Senzomotorická kůra se zase přímo podílí na pohybech zaměřených na očekávané události.
Důsledky těchto objevů jsou obrovské a sahají od sportovních výkonů až po léčbu neurologických poruch.
V budoucnu bude možné využít mozkové rytmy k tréninku mozku při zlepšování pozornosti a rozhodování.
Mozek může předcházet a zlepšovat rozhodování.
Podle této studie může navíc toto hlubší pochopení oscilací vysvětlit, proč poruchy, jako je ADHD nebo Parkinsonova choroba, ovlivňují rychlost reakcí a řízení času u lidí s těmito onemocněními.
Článek publikovaný v časopise Frontiers zase zkoumá myšlenku„prediktivního mozku“, což je koncept, který zdůrazňuje význam předvídání a očekávání v kognitivních a nervových procesech.
Mozek nejen reaguje na to, co se děje v jeho bezprostředním okolí, ale také neustále vytváří hypotézy o tom, co se stane příště.
Tento přístup je stěžejní pro nervové zpracování, kde chyby v předvídání hrají klíčovou roli při adaptaci a zlepšování kognitivních a behaviorálních schopností.
Čím je událost předvídatelnější, tím intenzivnější jsou oscilace mozku.
Výzkum z univerzity v Cambridge navíc upozorňuje na rozhodující roli přední prefrontální kůry při posuzování budoucího úspěchu.
Tato oblast mozku je zodpovědná za vyhodnocování vnějších i vnitřních pravděpodobností, a určuje tak úkoly, které člověk s větší pravděpodobností splní.
Tato schopnost předvídat je nejen klíčová pro efektivní rozhodování, ale je také evolučně vyvinutou součástí lidského poznání, která vede naše chování k dosažitelným cílům.
V praktické rovině nabízí objev, že mozek lze trénovat tak, aby se zlepšila jeho schopnost předvídat, slibné možnosti vývoje strategií pro optimalizaci duševní výkonnosti.
Ve sportu by to mohlo znamenat významný pokrok ve výkonnosti, protože sportovci by mohli zlepšit své reflexy a rozhodování v reálném čase. V neuroterapii by se tyto techniky mohly vyvinout v účinné léčebné postupy při poruchách pozornosti a dalších kognitivních dysfunkcích.
Výzkum rozhodování by mohl ovlivnit sport .
Mezitím vědci pokračují v odhalování složitosti toho, jak mozek řídí předvídání, a tyto studie naznačují, že mozkové rytmy jsou základním prvkem nervového zapojení pro předvídání času.
